Podkova krále Bedřicha
Bitva na Bílé Hoře byla v roce 1620 dobojována. Ačkoliv netrvala ani celé dvě hodiny, přec jejím následkem bylo porobení Čechů na celá tři staletí.Zatímco se pluk statečných Moravanů bránil u letohrádku Hvězda proti přesile až do posledního muže, seděl český král Bedřich Falcký s rodinou na Hradě pražském a klidně obědoval. Své vojáky měl čas navštívit až po obědě, ale to bylo již pozdě. "Zimní král" jen prchající vojáky potkával, i proto uprchl též z Hradčan do Starého města.
Tam svolal poradu - co dále?
Mezi českými vůdci bylo dosti odhodlaných mužů
a ti upozorňovali na výhody jaké ještě mají, a to:
- opevněnou Prahu samu
- vojenská pomoc u Brandýsa z Moravy a Slezska byla na cestě
- velitel Mansfeld měl ještě ve své moci opevněná města Plzeň a Tábor i Loket a další.
Bedřich Falcký však prokázal neschopnost a nechuť k dalším bojům a již druhého dne 9. listopadu roku 1620 ujel rychle z Prahy. S ním odjeli i jeho vojevůdcové. Vojsko se pak ve zmatku vzdalo vítězi Max. Bavorskému na milost a nemilost.
Tak 14. listopadu roku 1620 přijela do města Náchoda jízdní četa královské stráže, provázející utíkajícího "českého krále" Bedřicha. Ubytoval se na zámku i se svými dvořany. Před branou však nebylo žádných slavobrán, ani fanfáry a výkřiky davů nevítaly českého krále.
Smutek a tesknota zíraly z očí hejtmana pana Straky z Nedabylic, sloužícího toho času zámeckému pánu.
Zatímco vojsko zůstalo po dva dny ve městě a špatně se chovalo k jeho obyvatelům, král Bedřich sám odpočíval, uzavřen ve své komnatě. A tam jej tajnými dveřmi navštívil hejtman Straka a prosil jej jménem národa, aby Českou zemi neopouštěl. Nebyl však vůbec vyslyšen!
Proto hejtman přistoupil k velikému obrazu a strhl z něho závěs, který jej zakrýval. Objevila se statná postava českého krále Jiříka z Poděbrad, jenž zírala na ustrašeného Bedřicha.
Starý hejtman zvolal "Tento král, ten miloval
svůj český lid! Spikli se proti němu z Uher i papež
a nevěrní páni, přece však neutekl! I ten zde spal, v
těchto komnatách! Ó pohleď, králi Jiříku - toto je
tvůj nástupce!"
Poté musel hejtman prchnouti a král opět osaměl.
Druhý den opustil Bedřich zámek náchodský a české království navždy - nikdy se již nevrátil.
Asi půl hodiny po odjezdu "krále," objevil se zámecký sluha, který sledoval odjezd krále na okraji Náchoda. Nesl v rukou velikou koňskou podkovu, kterou králův kůň na mostě ztratil.
Ta podkova je dosud na zámku v Náchodě jako jediná upomínka na pobyt zimního českého krále.
Na malém Karlově náměstí v Náchodě je připevněna v dlažbě jiná - napodobená.
Při pohledu na ni vzpomeňte na Bedřicha, na jeho zbabělost, kterou hlásá na věčnou paměť!
