A jedna pro naše přátele!
O studnickém pivovaře
Studnice je rozkošná vesnička nedaleko železniční křižovatky - Starkova.Ne nadarmo se Studnickým přezdívalo půlpánů. Vždyť ve Studnici býval též i pivovar, který se na tak malou vesničku zdál býti přepychem. Pivo v něm vařené bylo světlé a dle tradice tak silné, že prý i sedmerý křest sneslo a mohlo se píti bez úhony svého názvu.
Křtil je pán, sládek, podstarší, hostinský, hospodář s hospodyní i čeleď, aby piva bylo více.
Pivo studnické nebylo připravováno dle receptů germánských, odkoukaných Gambrinem od egyptského Osírida, ale dle osvědčených předpisů staroslovanských. Nebývalo nikdy přehnaně sladké, ale spíše nahořklé chuti, příjemně šimrající v hrdle.
Do l4. století se pivo vařívalo ještě podomácku a teprve potom se počal vyvíjet pivovarnický průmysl. V letech 1348 - 14l9 již bylo v Čechách 55 pivovarů a 86 sladoven, jak uvádí český kronikář W. W. Tomek. Jelikož většina půdy bývala panská a městská, byly zakládány pivovary a lihovary (pálenky) při šlechtických sídlech a ve městech.
I ve Studnici tedy byl pivovar i pálenka. Záznam o něm je již z roku 15l0 a rozšířen
byl panem Janem Starším Strakou z Nedabylic a na Studnici v roce 1552. Straka byl
císařským hernikem kraje královéhradeckého a pivovarnictví měl ve veliké úctě. Za
jeho dob se konaly pokusy s pěstováním vlastního chmele u osady Zblová. Dodnes
tomoto místu se říká "Na chmelnici."
Roku 1555 došlo k věhlasné rozepři mezi Janem Strakou z Nedabylic a Albrechtem Smiřickým, pánem to panství Náchodského, jenž pana Straku obvinil, že na svých pozemcích krčmu neoprávněně zřídil a pivo v ní šenkoval. To všechno prý na škodu jeho starožitných krčem v okolních vesnicích. Stížnost byla založena na této smutné historii:
Před nějakým časem, asi rokem 1510, pán na Náchodě Jan Špetle z Janovic povolil
dodávati ze svého pivovaru do vsi Rybníků jedné ženě, šestinedělce, pivo. Tato žena
však nešťasnou náhodou uhořela a celé spáleniště zakoupil pan Straka. Na tom místě
nechal postavit krčmu, nazvanou "Na čertovině."
A protože byla jeho majetkem, prodával v ní své pivo vařené ve Studnici. Ale Jan Špetle usiloval o to, aby do krčmy bylo dodáváno pivo z jeho pivovaru, dokazujíc, že do těchto míst již pivo dávno dodával.
Spor tedy vyvrcholil až za čtyřicetpět let, kdy se soudně vlekl více jak čtyři léta. Pak
konečně purkrabský soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch obžalovaného, Jana
Straky s odůvodněním:
"... poněvadž jest pán Albrecht Smiřický puovod toho, aby kdy podle zřízení zemského
užívání krčmy a v ní šenku ve vsi Rybnících bráněno bylo, ničímž dostatečně podle
práva neprokázal, nýbrže on Jan Straka st. z Nedabylic, poptaný to jest, že více jak
čtyřiceti leth v krčmě ve vsi Rybnících se šenku užívá, svědky pořádně registry
vedenými podle práva provedl a z té příčiny dávati ráčí jemu Janovi Strakovi
pohnanému za to právo, tak, že on, jemu panu Albrechtu ze Smiřic puovodu tou
pokutou v uohonu položenou, aniž zastavením té krčmy a v ní šenku ve vsi Rybnících
povinen není ..."
Stalo se v úterý před sv. Bartolomějem 22. dne srpna měsíce léta 1559.
Doba pobělohorská znamenala úpadek českého pivovarnictví. I ve Studnici na pivovar těžce dolehla. Roku 1638 zdědil Studnici pan Václav Straka z Nedabylic, který musel pro svou víru 8. října téhož roku utéci do emigrace. Císař jeho jmění zkonfiskoval a dal jej Gerardovi Leyksovi z Leyksů, který roku 1643 pronajal statek i pivovar Mikulášovi Bellimu. To byl Vlach a všechny změny pánů pivovaru ani jeho personálu neprospěly. V červenci roku 1648 švédský generál Witenberk prošel s celým vojskem přes Studnici a co nevzal, to zkazil nebo spálil. Lidé utekli do lesů a pivovar byl zničen.
Zásilky studnického piva začínají opět teprve roku 1665, kdy majitelem dvora se stal Jakub Ondřej z Rotenbachu, nadmyslivec panství Pardubického. Po něm koupila Studnici s pivovarem Maria Benigna, vdova po Octaviovi Piccolominim, vévody z Aragonu, pána na Náchodě.
Pivo se ve Studnici vařilo ještě počátkem 18. století. Později byla ponechána v provozu pouze sladovna a i ta byla v roce 1750 zrušena. Pivovar byl přestavěn na pálenku. V roce 1786 byla ze zámečku se sklepy postavena fara a v roce 1797 byla budova pálenky přestavěna na školu.
Tak skončilo jedno právo várečné!
...hej šenkýři nalej pivo, aby sklenku pěkně rosilo,
aby mělo dobrou míru a v půllitru řádně pěnilo...
