Vánoce na Ostaši
Když dne 25. října roku 1740 oslavovali poličtí svou novou radnici, želeli konšelé, že není přítomen polický farář Hajnyš. Ten odjel již před týdnem do Břevnova.Městská rada města Police právě začala zasedat v nové síni, když se pan farář vrátil a donesl novinu, že císař Karel VI. zemřel. Všichni konšelé hned předpovídali, že z toho bude vojna.
A skutečně, již 20. listopadu přijel do Police hradecký hejtman Gastheim, aby zjistil možnosti ubytování vojáků a již 16. prosince vtrhnul Pruský král Bedřich do Slezska a od té chvíle počínají války "Pruské."
Bitvy a šarvátky se mnohokráte převalily přes Polici a okolí. Celá oblast byla obsazena Prušáky. Ti vymáhali daně válečné - to je na každého usedlíka 20 zlatých měsíčně, krom toho bylo povinností krmit vojsko i koně. Nejhorší ale bylo, že násilím brali na vojnu schopné muže.
Dne 19. prosince roku 1741 přijeli Prušáci zase jednou do Police a hned nastal všeobecný útěk všech můžů do okolních hor a lesů. Toho dne byli chyceni pouze dva muži. Jeden z Bezděkova a druhý z Petroviček. Na svátky Vánoční však vtrhli do Police znovu a svou biřickou práci odváděli důkladněji, neboť měli zaplaceno od "kusu."
Dům od domu byl prohlížen, jediná místnost nebyla ušetřena. Jak bylo nakládáno s ženami si lehko domyslet, neboť všichni muži schopní vojenské služby utekli ve sněhové vánici za město. Za úkryt si zvolili skalnatou horu Ostaš (pokolikáté již v historii?). Tam si byli před nepřítelem jisti, neboť prušáci se ve skalních bludištích nevyznali.
Uprchlíci se v noci v jednom ze skalních bludišť sešli, kryti před větrem zapálili veliký oheň a slavili Vánoční večer společně. Tklivě zpívané koledy se tiše nesly nocí mezi skalami a zanikaly v černém lese. Skály ty zvou se dodnes Betlémské. Tak tedy přečkali celou svatou noc. Ti na Ostaši, hladoví a skřehlí. Ti v Polici, neklidní strachem co je s uprchlíky a nepřijdou-li znovu Prušáci.
Teprve k polednímu přichvátal městský policajt Mikeš a sdělil jim, že ta banda "prajzů" již je pryč. Všichni spěchali do domovů. Ta noc se jim zdála nekonečná. Účastníci vánoc na to dlouho vzpomínali a i po letech ukazovali vnoučatům, kde strávili Vánoce.
