O původu jména Čertovina
Masopust, ten nejveselejší ze všech svátků v kalendáři, se za starých dob slavil v každé vesnici. Historku z masopustního veselí na Čertovině vypráví následující pověst.Masopustní tancovačka má prý končit o půl noci před popeleční středou. V čertovinské hospodě se však často stávalo, že lidé chtěli tancovat i daleko přes půlnoc, a proto přepláceli muzikanty, aby hráli dál. Talíř před nimi byl stále plný peněz, a tak muzikanti hráli a hráli.
Jednou zase byla popeleční středa a bylo už daleko po půlnoci, když na dvoře hospody zastavily tři černé kočáry. Táhli je černí koně a v každém z kočárů seděli dva černí páni.
Ti vzápětí vešli do sálu, kde se pustili do tance, nad nímž však všichni přítomní vrtěli hlavou. Tanečníci byli hned v jednom koutě, hned zas ve druhém, spíš se vznášeli, než šlapali po zemi, a tak jich bylo všude plno. Ostatní tancující pomalu odpadali, protože jejich tempu nestačili, anebo byli těmi podivnými tanečníky z kola vystrčeni.
Černí páni stále zvyšovali tempo, avšak co chvíli některý z nich přitančil k talíři s penězi pro muzikanty a tu do něj bouchl, tu strčil, takže si muzikanti dělali naděje, že na talíři stále přibývá peněz. Všichni se už viděli, jak se o peníze dělí. Na druhé straně se některým z nich honily hlavou všemožné úvahy o těch divných pánech i obavy, co bude dál. Nakonec trumpetista Hozák řekl:
"Hoši, hrajte pořád dál, ale radši se ani moc nerozhlížejte, ať se děje, co se děje!"
Ostatní poslechli a hráli, ani se nedívali na noty, až postupně samou únavou i strachem usnuli. Když nehrála hudba, lidé se začali trousit domů, a tak už ani neviděli, jak všem muzikantům začaly z rukou vypadávat nástroje. Spali až do rána, ale jak se probudili, hnali se nejdříve k talíři s penězi. Jejich překvapení však bylo nemilé, nebyla na něm ani jedna mince, byl plný koňských homolek.
Od té doby se vesnici začalo říkat Čertovina, protože ti černí páni prý byli čerti.
