Obsah

Úvod

Odjezd

Hveragerði

Þingvellir

Geysir

Vodopád Gullfoss

Hveravellir

Siglufjörður

Akureyri

Jezero Mývatn

Askja

NP Jökulsárgljúfur

Krafla

Bakkagerði

Stafafell

Jökulsárlón

NP Skaftafell

Dyrhólæy

Duhové hory

Skógar

Reykjavík

Krísuvík

Modrá laguna

Cesta domů

Souhrnná statistika


Napište mi
své připomínky, náměty, ...

Jste [CNW:Counter] návštěvník


Stafafell

24.8. 2004

Emergency boudička Přejezd do Stafafellu Dnes jsme se rozloučili s naší emergency boudičkou a pokračovali jsme vstříc dalším dobrodružstvím. Čekala nás poměrně dlouhá cesta až do Stafafellu, kde jsme chtěli podniknout trek liparitovými horami. Na mapce si můžete opět prohlédnout plánek cesty, dalších několik fotografií jsem pořídil za jízdy přímo z auta.
Cestou do Stafafellu Cestou do Stafafellu Cestou do Stafafellu
Skalní jehla Nástup na trek Odpoledne jsme dorazili do Stafafellu a mohli jsme se vydat na trek. Trasa ovšem nebyla nijak značena a tak jsme se museli spolehnout na stručný popis v průvodci. Po chvíli pátrání jsme objevili nástup na trek, Cesta vedla podél potoka zpočátku zde pak nebylo ani kde uhnout z cesty. Autor trasy měl pouze problémy s určením strany potoka, podle kterého trasa vede. Prvním význačným orientačním bodem byla skalní jehla, kterou jsme bez problémů minuli. Později jsme se ze soutěsky dostali do otevřené krajiny, kde již byla navigace složitější. Byl zde ovšem krásný výhled na liparitové hory.
Liparit, resp. rhyolit, je ztuhlá láva s vysokým podílem kyseliny křemičité, která dodává světlé zbarvení. Lze nalézt odstíny žluté (síra), červené (železo) nebo bílé (krystalická sádra). Postupem času jsme sešli z trasy, kterou uváděl průvodce, a nechali jsme se vést pouze naším instinktem.
Trek liparitovými horami Trek liparitovými horami Trek liparitovými horami Trek liparitovými horami
Trek liparitovými horami Trek liparitovými horami Trek liparitovými horami
Ema slaví narozeniny Při zpáteční cestě nám Lucka líčila, jaké udělá k večeři vynikající těstoviny, přesně podle italského receptu - tedy až na to, že nemá olivový olej. Neuvěřitelná náhoda tomu ovšem chtěla, že jsme olivový olej nakonec přeci jen sehnali. Večeři jsme se totiž rozhodli udělat v kempu, kde jsme se chtěli i omýt. Během přípravy k našemu stolu přišel mladík odvedle a ptal se mě, jestli by se nám nehodil právě olivový olej. Byl to Řek na motorce a zbylo mu poměrně dost oleje, který neměl kam dát a bylo mu líto ho vyhodit.
Po vynikající večeři jsme se jali ještě oslavovat Eminy narozeniny. Přizvali jsme k tomu i Řeka, který nám věnoval olivový olej a takto jsme mu to mohli oplatit. Vyměnili jsme si zážitky z Islandu a když už jsme se dost vypovídali a snědli všechny dobroty, sbalili jsme věci a odjeli na předem vytipované nocležiště, nacházející se nedaleko odtud.


Návrat na domovskou stránku