Hveravellir
15.-16.8. 2004
Od vodopádu Gullfoss jsme se vydali přímo do vnitrozemí. Zde jsou již jen šotolinové cesty, většinou
sjízdné pouze terénními automobily (není neobvyklé brodění řek). Tato cesta je spíše výjimkou a je celá
sjízdná i normálním autem. To nic nemění na skutečnosti, že auto na těchto silnicích dostává pořádně
zabrat. Ještě štěstí, že zde panuje velmi malý provoz - za každým autem se totiž tvoří mohutný oblak
prachu.
Navečer jsme konečně dorazili do Hveravelliru. Jedná se o geotermální oblast v nadmořské výšce 650 m. V
roce 1938 zde byla postavena první chata se zajímavým koupalištěm, které jsme samozřejmě museli vyzkoušet
též. Jak si můžete všimnout na fotografiích, koupaliště má dva přítoky, jeden s teplou a jeden se studenou
vodou. Odkláněním trubky s teplou vodou můžete regulovat teplotu v koupálku.
Nejprve jsme ovšem podnikli výpravu po okolí, kde se kromě teplých zřídel nachází například i původní
chaloupka se střechou pokrytou trávou. Jak jsme ji viděli, řekli jsme si, že by to bylo příhodné místo na
přespání. Byli tam ovšem již Němci, kteří zde sice přespávat nechtěli, ale stejně bysme asi celou noc
klid neměli. Nakonec jsme tedy přespali v kempu.
Ráno jsme se ještě jednou vykoupali a pak už jsme pokračovali dále na sever.
