Modrá laguna
4.9. 2004
Náš pobyt na Islandu se nachýlil ke konci. Dnes už máme v plánu pouze koupel v Modré laguně a pak už
rychle na letiště do Keflavíku. Z Grindavíku je to k Modré laguně asi 5 km a nedělali jsme si moc velké
iluze, že by se nám podařilo něco stopnout. Byla sobota poměrně časně ráno a to moc aut nejezdí, zvláště
pak po takové zastrčené silničce. Předpokad se potvrdil, za celou dobu jsme nepotkali jediné auto, až
těsně před Modrou lagunou nás jedno předjíždělo. Zde se rovněž nachází geotermální elektrárna
Svartsengi, díky níž Modrá laguna vznikla.
Vstupné do laguny je hodně drahé, ve všech průvodcích se o laguně píše a tak jsme byli zvědavi, co je
to za zázrak. Kromě toho, že se můžete napatlat různým bahnem a po 10 minutách máte mít naprosto úžasnou
kůži, jsem tam nic zvláštního neobjevil. A to jsme měli ještě štěstí, že jsme přišli přesně na
otevíračku, když jsem odcházel, hrnula se tam obrovská skupina turistů a další davy přijížděly.
Holky se samozřejmě neopomněly bahnem namazat a pak si libovaly, jak mají opravdu hebkou pleť. Nakolik
to byl spíše účinek psychologický se lze jen dohadovat, já jsem žádnou změnu nepozoroval :-) Po čase
se mně z toho jejich zázračnýho koupání začala motat hlava, tak jsem řekl Harymu, že mně to moc nesvědčí
a že půjdu pomalu stopovat. Ten se na mě podíval a prohlásil, že jsem opravdu pěkně zelenej. Taky už
měl čachtání dost a tak jsme lagunu opustili a vydali se na stop.
Měl jsem trochu obavu, že takto brzo asi nikdo z laguny ještě nepojede, což se i potvrdilo. Čekali jsme
poměrně dlouho, pár aut sice projelo, ale nikdo nám nezastavil. Nakonec se na nás štěstí přeci jen usmálo
a svezla nás celkem příjemná paní. Dokonce nás hodila až přímo na letiště, takže jsme to měli zcela bez
problémů. Chtěli jsme využít času a začít vařit oběd, vařiče ovšem byly sbaleny v jiných batozích. Tak
jsme stejně museli počkat na zbytek výpravy, který již neměl takové štěstí a k letišti museli jít chvíli
pěšky. Rychle jsme se najedli a pospíchali k odbavení.
