Mosty u Kipi
27.8. 2003
Ráno nás probudilo opět stádo koz, po snídani jsme ještě nabrali vodu z pítka a už se těšili
na kamenné mosty, které jsme viděli na pohledech.
Mosty se nachází na začátku kaňonu u osady Kipi. Hned vedle silničního mostu byl vidět první z
kamenných mostů, tento byl pouze jednoobloukový. Vydali jsme se na krátkou prohlídku řečiště a
poté jsme se přesunuli po silnici kousek dále, kde jsme objevili nádherný tříobloukový most.
Usoudili jsme, že hezčí most už tady asi nebude (alespoň na pohlednicích se nám žádný více
nelíbil) a pokračovali jme dále ve svém putování Řeckem. Naším dalším cílem mělo být pohoří
Pindos. Znamenalo to ovšem, že se nejprve musíme vrátit zpět do Ioaniny (zde jsme poprvé
navštívili řecký supermarket a přestože podobné návštěvy normálně nevyhledávám, zde je to něco
jiného - supermarkety bývají klimatizované, takže v nich je příjemná teplota) a poté pokračovat
dále.
Podle průvodce je nejlepším výchozím bodem do pohoří Pindos osada Metsovo. Jeli jsme opět po
krásné horské silničce, i když na mnoha místech byla vidět stavba nové dálnice, která má vést
až do Soluně. Bude to sice podstatně rychlejší, ovšem ne tak romantické.
Zastavili jsme se u odbočky na Metsovo a usoudili jsme, že to pro nás nebude asi to pravé
ořechové. Metsovo se nacházelo hluboko pod námi, ani okolí se nám příliš nepozdávalo. Pokračovali
jsme tedy dále až do průsmyku Kataras (1705 m). Zde jsme vylezli na vrcholek nad silnicí a
přemýtali, co podniknem dále. Obloha byla zatažená a hrozila každou chvíli deštěm. Navíc se nám
nepodařilo vytipovat žádnou příhodnou trasu a turistickou mapu jsme samozřejmě neměli.
Jednomyslně jsme se shodli, že Pindos vynecháme a budeme pokračovat dále směr Kalambaka, Zde se
nacházejí proslulé kláštery Metéora, kam jsme také před třetí hodinou dorazili. Každý, kdo
navštívil Řecko, pravděpodobně navštívil i tyto kláštery. Krásu tohoto místa demonstruje i
jedna příhoda - poslal jsem odtud jednu fotku i kamarádce, která si ji dala jako pozadí v
počítači. Viděl to její kolega, kterému se to tak zalíbilo, že si k tomu našel další informace
na Internetu a další rok se tam prý vypraví na dovolenou.
Potkali jsme se zde i s dvěma Čechy, kteří nám vyprávěli průběh své cesty do Řecka. Jeli totiž
přes Albánii, což vylíčili tím nejhrůznějším způsobem a prý si opravdu oddechli, když ji
opustili. Znovu jsem se tedy ujistil, že jsme udělali dobře, když jsme zvolili trajekt.
Dnešní den jsme se rozhodli obhlédnout kláštery pouze zvenčí, trošku prozkoumat okolí a zítra
sem vyrazit znovu. Hary měl s sebou komplet horolezeckou výbavu a už od Náchoda se těšil,
jak si tady zalozíme :-) V nedalekém hájku jsme našli místo pro stan a tak jsme zde přečkali
noc.
