Vodníci

Všude samý vodník

Mezihorský vodník

Vodník z Maršova

Vodník z Kozínku

Radechovský hastrman

Kostelecký vodník

Vodník v Horním Dřevíči

Vodník v Rokytníku

Hastrman ve Velkém Poříčí

Poklekovský vodník

Vodník ze Studnice

Havlovický vodník

Hastrman ze Stolína

Vodník z Červeného Kostelce

Vodník z Roudenky

Ledhujský vodník

Vodník z Panského rybníka v Polici

Vodník pod Zděřinou

Vodník v Ochozi

Vodník ze Špinky

Zapomněl vyřídit pozdrav

Vodník tkalcem

Vodník z pěkovských Končin

A co pověděl havlovický nakonec?


Napište mi
své připomínky, náměty, ...

Jste [CNW:Counter] návštěvník


Havlovický vodník

Tam v Úpě, za lávkou v Havlovicích, mezi kořeny vrb a olší, žil starý vodník - Joudal se jmenoval. Byl to takový mrzout, bručoun a nemluva. Občas dělal povodně a velkou vodu, někdy se snažil i pod vodu někoho stáhnout, když se koupal u mlýna před kolem. Někteří lidé ho proto neměli moc rádi a nejradši by ho v řece neviděli.

Jednou, takhle už po poledni, přišel do ordinace doktora v Úpici takový děda. Na krku měl červenej šátek, jeho zelený frak byl již dávno vyšlý z módy, jen ty boty mu mohl každý závidět, jak byly z jemný kůže dokonale ušitý.

Začal tam doktorovi vzdychat a huhlat, že prý chytil nějakou rýmu, v kříži ho bolí, v kloubech loupe a kašel má, že se div nestrhá. Pak prosil o nějaké užívání.

Doktor ho vyšetřil a hned tomu dědkovi povídá, že má revma jak zjednaný a předepsal mu mazání i užívání, ale hlavně, aby byl pěkně v suchu a teple. Tu ten stařík začal prskat a nadávat, jak že to má udělati, když je vodníkem v Havlovicích. Ve vodě přece spí, vodou se přikrývá i utírá nos. Jediný, čím si na starý kolena polepšil je, že si dal do postele místo tvrdé vody - vodu měkkou. Doktor ho chtěl nejdřív vyhodit, když se tak rozčiloval, ale pak se zamyslel a nakonec dědkovi povídal, že když opravdu bez vody nemůže být, tak ať si najde vodu teplou, nějaký to horký vřídlo, jestli o tom slyšel. Starý vodník že slyšel, ale u Úpy žádné horké prameny nejsou. A tak mu doktor ještě poradil, že třeba v Piešťanech nebo v Teplicích by se mohl uchytit, tam prý je horké vody dostatek. A když se v nějakém teplém vřídle usídlí coby horkovodní vodník, tak si to revma pěkně vyléčí.

Tatrman se ještě optal, cože to má takový horkovodní vodník na práci. A jak uslyšel, že bude jen tahat z nitra země vodu nahoru a jinak nic, tak slíbil, že se po nějakém místě poohlídne.

Pak odešel pryč, jen loužička vody po něm zůstala.

Po čase lidé v Havlovicích zjistili, že starý Joudal už v Úpě není. A už by na něj dočista zapomenuli, kdyby ho někdo nepoznal, jak v Peišťanech vodu ze země vytahuje a lidé si ji nemohou vynachválit, jak prý dělá dobře na revma. Nemocní se tam začali sjíždět z celého světa a náš Joudal se tak stal naším prvním mezinárodně uznávaným odborníkem na horké prameny.


Návrat na domovskou stránku