Poklekovský vodník
Povšechně se povídá, že vodník našeho kraje rád lidi jen využívá nebo jim všelijak škodí, i dokonce je snad topí. Jsou však známy případy, kdy ve mlýně vodník pomáhá a činí všeliké dobrodiní.V Poklekově u Havlovic žil zchudlý mlynář. Měl hroznou smůlu. Býval docela bohat, ale vyhořel, kroupy mu potloukly úrodu a nakonec i zloději ukradli, co mu zbylo. Byl z toho tak zoufalý, že se chtěl utopit.
Když tak seděl na břehu rybníčka, povídal si, že mu nikdo nepomůže, dokonce ani ten vodník co zde bydlí. A sotva to dořekl, objevil se před ním prťavý nazelenalý človíček a ptal se mlynáře, co má za přání. Mlynář se nejprve lekl, ale pak si dodal kuráže a pověděl, že o všechno již přišel a ani peníze mu nechce nikdo půjčit.
Tu se vodník, neboť ten to byl, rychle nabídl a
hned se mlynáře ptal, kolik potřebuje. Mlynář povídá,
že pět set tolarů, aby mohl splatit nejnutnější
dluhy a poopravil mlýn. Pak se vodník ztratil, ale za
malou chvíli se objevil znovu a podal mlynáři
žádané peníze a ještě l00 tolarů přidal se slovy:
"Za pět let mi pantáto peníze vrátíte," zmizel.
Přesně ve stejný den, ve stejnou dobu, ale po pěti letech, šel mlynář znovu do míst, kde mu vodník peníze půjčil. Tam začal hastrmana volat, že nese slíbené peníze z půjčky zpět a i s úroky.
Vodník se však neukázal. Teprve za dlouhou dobu uslyšel hospodář hlas, který k němu po vodní hladině dolétl: "Nech si své peníze, nech si je pro své děti, to proto, že jsi poctivý člověk!"
