Hastrman ve Velkém Poříčí
I tady byl starý mlýn s podnájemníkem - starým hastrmanem. Pan mlynář velmi záviděl vodníkovi jeho pěkné, trvanlivé boty a tak ho jednou tak dlouho prosil, až mu jedny botky daroval.Chodil v nich pak mnoho let, až se mu jedna při práci na poli ztratila. Snad ježci ji odnesli. Dal si tedy u ševce ušíti novou - úplně stejnou. Ale do roka a do dne byla roztrhaná nadranc. Musel si dát ušít znovu novou a tak každý rok k té botě od vodníka přibyla jedna nová od ševce. To dělal mlynář až do své smrti.
Vodníkova bota i po těch letech byla jako nová. Botu pak v rodině mlynářově dědili několik pokolení - až se někde založila a již nenašla.
Inu vodník je švec nad ševce!
