Vodník v Rokytníku
Když byl v Rokytníku na rokytce ještě mlýn a nad ním malý rybníček, máchala jednoho poledne mlynářka prádlo. Vedle ní si hrály její dvě děti.Náhle se objevil zakrslý mužíček v zeleným kabátku s vysokým kloboukem na hlavě. Počal dětem ukazovati pestrobarevné stužky. Přitom se stále vzdaloval od místa, kde mlynářka máchala. Panímáma se náhle ohlédla a poznala hastrmana. Hned k sobě děti volala. Dětem se však moc od podivného mužíka nechtělo a zvláště, když jim ještě ukázal plný košík krásných červených třešní. Tu rozběhli se za ním až do vody. Tu vodník zaskřehotal: "He, he, he, poledne mě čaruje!" a vtáhl obě děti pod vodu a utopil. Marně mlynářka za dětmi běžela. Bylo již pozdě.
Vězte, že největší moc mají vodníci právě o polednách a často jejich krutost poznají právě děti.
