NP Skaftafell
26.8. 2004
Na dnešní den jsme si naplánovali procházku po národním parku Skaftafell, který se nachází nedaleko
jezera Jökulsárlón (viz. mapka). Vypadalo to, že se počasí umoudřilo a tak jsme se těšili na pěkné
výhledy. Cesty zde byly dobře značené a tak jsme ani nebloudili.
Naším cílem byla nejvyšší hora národního parku - Kristínartindar (1126 m). Cestou se nám otevíraly nádherné
pohledy na ledovec Skaftafellsjökull i na celý národní park. Postupem času se ovšem začalo počasí prudce
zhoršovat a když jsme vystoupili na Kristínartindar, tak začalo pršet. Naštěstí jsem zvolil vlastní
trasu výstupu, čímž jsem se dostal na předvrchol hory Kristínartindar a odtud jsem pořídil řadu pěkných
fotografií. Z Kristínartindaru již fotit nešlo, jelikož byl v mlze.
Ema se rozhodla rovněž vystoupit na tento předvrchol, čímž se ovšem zpozdila a pak při vlastním výstupu
na Kristínartindar sešla z cesty a jala se vystupovat na jiný vrchol. Později nám výstup líčila velmi
dramaticky, takže se raději vrátila. My jsme se s ní při sestupu akorát přesně potkali.
Po sestupu jsme pokračovali v cestě národním parkem, počasí se mezitím stačilo opět trochu umoudřit a
přestalo pršet. Měli jsme v úmyslu navštívit i vodopády v této oblasti, holky byly ale lehce promrzlé
a zmoklé a bylo vidět, že by nejraději zamířily přímou cestou k autu. Naštěstí ale vysvitlo sluníčko,
hned se nám zvedla nálada a vodopády byly zachráněny.
První z vodopádů se jmenuje Svartifoss, následuje Magnúsarfoss a jako poslední jsme navštívili ještě
Hundafoss. Na jedné z fotografií si můžete všimnout také Haryho, jak smutně ukazuje k nejvyšší hoře
Islandu - Hvanadalshnúkuru (2119 m). Smutně proto, že zůstala nepokořena.
Na parkovišti jsme si odpočinuli, najedli a vydali se hledat nocleh. Cestou jsme se zastavili ještě u
pamětní kapličky Kirkjubæjar. Kdysi zde stával kostelík, ve kterém v roce 1783 během erupce
Skaftáreldaru sloužil slavnou mši kněz Jón Steingrimsson, při které se postupující láva zastavila v
korytě řeky Skaftá. V roce 1974 zde byla postavena pamětní kaple.
Nakonec jsme dojeli až do městečka Vík, kde jsme, přes počáteční odpor děvčat, přespali vedle hřbitova.
