Jökulsárlón
25.8. 2004
Dnes jsme se probudili do deštivého dne. Pršelo velmi silně, takže jsme si trošku přispali a sbalili jsme
se až v okamžiku, kdy na chvíli pršet přestalo. Již včera si holky prosadily návštěvu internetové
kavárny v přístavním městečku Höfn. Petr byl zprvu kategoricky proti, Lucce ale nakonec stejně podlehl.
Vzhledem k dešti to ovšem nebyl žádný problém, v tomto počasí se stejně nikde moc chodit nedalo. Na
fotografiích vidíte, jak jsou holky za počítačem spokojené - a pak že závisláci jsou chlapi... Měl jsem
domluvené s Emou, že se po čtvrthodině prostřídáme, ale nějak na mě nevyšla řada...
Odtud už jsme pokračovali k ledovcovému jezeru Jökulsárlón, které svou krásou uchvátilo i filmaře a
natáčel se zde jeden díl Jamese Bonda (nikde jsem ale neobjevil který). Počasí se začalo uklidňovat a
tak jsme mohli vyrazit na obchůzku kolem jezera, které má rozlohu 14,8 km2 a hloubku až
190 m. Jezírko se však neustále zvětšuje. Původně jsme se chtěli projet po jezeře obojživelným
vozidlem, které mělo podle Lucky stát 200 ISK. Byla to neuvěřitelně nízká cena, čemuž nešlo odolat. Na
místě jsme ovšem zjistili, že cena není 200 ISK, ale 2000 ISK a tomu jsme už bez problémů odolali.
Nakonec jsme se po břehu dostali mnohem dále, než vozí turisty obojživelné vozítko. To se navíc stejně k
plovoucím krám nemůže příliš přiblížit, jelikož se z nich každou chvíli odlamují mnohdy i obrovské kusy
ledu. Původně jsme chtěli dojít až k hraně ledovce, bylo to ovšem dále než to vypadalo. Stejnou trasou
jsme se tedy vrátili zpět a kousek za jezerem jsme přenocovali.
