Okolí Lauterbrunnen
11.8. 2001
V sobotu dopoledne jsme se rozhodli prohlédnout si Lauterbrunnen a jeho blízké okolí. Od domu Heinigerů je krásný pohled na vodopád Staubbachfall, který padá z protější skalní stěny. Na fotografiích ho můžete vidět jednak v noci, kdy je nádherně osvětlen, potom i
pohled za dne. Na další fotografii je vidět další část městečka, nemůže chybět ani krásný výhled na hory směrem k Jungfrau.
Už z vyprávění od Sněhurky jsme věděli, že kousek od Lauterbrunnen se nachází další vodopád. Při páteční krátké noční obhlídce jsem si všimnul ukazatelů, které k tomuto vodopádu vedly. Nechali jsme se tedy těmito ukazateli vést, takže jsme pěkně prošli celé okolí, než jsme k vodopádu došli. Zjistili jsme přitom, že se stačilo vydat dále po silnici a nemuseli jsme to celé obcházet...
Jedná se o deset vodopádů na potoce Trümmelbach, který je napájen z ledovců. Vodopády se nachází uvnitř skály, jsou zpřístupněny výtahem a osvětleny. Vstupné činilo 10 CHF, otevírací doba od dubna do listopadu 9 - 17 hod., v červenci a srpnu od 8.30 do 18 hod.
Kapacita výtahu je až 500 lidí za hodinu, z toho si můžete udělat představu, kolik se tam pohybuje lidí... My jsme tam byli poměrně časně a už zde bylo živo.
Samotný potok Trümmelbach odvodňuje ohromné ledovcové průsmyky tří nejznámějších hor této oblasti - Eiger (3970 m), Monk (4099 m) a Jungfrau (4158 m) a odplaví 20200 tun zbytků kamení za rok. Jeho povodí ma rozlohu 24 km², polovina z ní je pokryta sněhem a ledovci. Má průtok až 20000 litrů vody za sekundu a je to jediný ledovcový vodopád v Evropě uvnitř hory a stále přístupný.
Po prohlídce vodopádu jsme využili komfortu domácího prostředí a udělali jsme si oběd. Po obědě jsme měli v plánu navštívit největší
středisko v oblasti - město Interlaken nacházející se mezi dvěma jezery Thunersee a Brienzersee a poté objet jezero Thunersee. Polohu města vystihuje už jeho název pocházející z latiny. "Inter lacus" totiž znamená "mezi jezery". Zvnějšku budí Interlaken dojem jednoho města, ale jsou to vlastně tři vesnice - Interlaken, Matten a Unterseen. Pro lepší představu celé oblasti se můžete podívat na mapu, která je nakreslena téměř ve všech reklamních materiálech. Jsou na ní zakresleny
především železniční tratě a lanové dráhy, pro hrubou orientaci však postačí.
Předchozí večer jsme se od paní Heinigerové také dozvěděli, že dnes bude pomáhat při svatbě, která se koná na zámku ve Spiezu a pokud budeme chtít, můžeme se tam podívat. To přesně zapadalo do našich plánů a jelikož paní Heinigerová kolem poledne přijela domů, domluvili
jsme si podrobnější časový harmonogram a vyjeli jsme směr Interlaken. Od paní Heinigerové jsme se dozvěděli informace o dalších zajímavých místech, která můžeme cestou navštívit. Interlakenem jsme tedy pouze projeli, jelikož hlavní lákadla - výkladní skříně plné přepychového zboží a nejdražší hotel ve Švýcarsku, nás příliš nelákala...
Na první fotografii můžete vidět jezero Thunersee, jak jsem ho vyfotil cestou do letoviska Beatenberg. Beatenberg leží v nadmořské výšce 1200 m a je vyhledávaným střediskem zimních i letních sportů. Na dalších fotografiích můžete vidět jednak pohled na samotné středisko a dále také pohledy směrem k masivu Jungfrau, kde vzduchem poletovala spousta paraglidingistů.
Odtud jsme se museli stejnou cestou vrátit zpět k jezeru. Silnice sice pokračuje dále, ale je uzavřena. Pokračovali jsme tedy podél jezera směrem k městu Thun. Z auta jsme si měli možnost prohlédnout zámek Hünegg, který se nachází v osadě Hilterfingen. V zámku si
můžete prohlédnout vnitřní vybavení z druhé poloviny 19. století, které zůstalo od roku 1900 nedotčeno. Vypadá to, jakoby se čas zastavil, majitelé si na chvíli odskočili a každým okamžikem se vrátí zpět. Rezidence je navíc obklopena nádherným parkem.
Historie zámku započala tím, že baron Albert Emil Otto von Parpart (1813-1869), bývalý důstojník ve službách pruské královské armády, získal na severovýchodní straně vesničky Hilterfingen značné území. Zámek by postaven v letech 1861-1863, za vzor architektury sloužili renesanční zámky na řece Loire - Blois, Chenonceau a Azay-Le Rideau. Zámek postavil 26-letý architekt Heino Schmieden (1835-1913) z Berlína. Pokud vám nebudou stačit tyto obrázky a budete si chtít zámek prohlédnout na vlastní oči, je otevřen denně od půlky května do poloviny října od 14 do 17 hod., v neděli rovněž dopoledne od 10 do 12 hod., vstupné 8 CHF.
My jsme tedy dojeli až na konec jezera, kde se nachází město Thun, spolu se zámkem. Ten nechal postavit krátce před rokem 1200 Herzog
Berchtold V. von Zähringen. Mohutné patro pod střechou se datuje od roku 1430. Historické muzeum ukazuje na pěti poschodích
kulturní vývoj regionu v období asi 4000 let. Nejvíce vás upoutá rytířský sál, archeologická sekce, keramika z Heimbergu a Thunská kamenina, hračky a vojenská sbírka z 19. století.
Zámek je otevřen denně, během vánoc a na Nový rok, stejně jako v únoru a březnu od 13 do 16 hod., v dubnu, květnu, červnu, září a listopadu mezi 10 a 17 hod., v červenci a srpnu od 10 do 18 hod. Vstupné činí 6 CHF.
Odtud jsme již pokračovali do města Spiez, kde se nachází i stejnojmenný zámek. Jestli jsem to správně pochopil, tak tento zámek patří
tchýni paní Heinigerové, kterou jsme na zámku rovněž měli možnost krátce vidět. Paní Heinigerová pomáhala s přípravou jídla na svatbu,
která se zde konala a neměla na nás tedy moc času. Zajistila nám alespoň volný vstup do zámku, takže jsme měli možnost ho podrobně prozkoumat. I přes své zaneprázdnění nás zavedla do barokního hodového sálu, který je podle jejích slov její nejoblíbenější místností na zámku. Na jedné stěně nás upozornila na obraz šlechtice, po obou stranách měl obraz šlechtičen. To byly jeho dvě manželky, s kterými měl celkem 36 dětí - s první 12 a s druhou 24...
Zámek Spiez byl rezidencí lyrických básníků rodu Stretlingenů a proslulých rodů Bubenbergů a Erlachů. Původně byl vystavěn jako středověká pevnost, později sloužil jako sídlo pro šlechtu v 17. a 18. století. Jednotlivé místnosti a haly, ponechané ve svém románském, gotickém, renesančním a barokním slohu, tak ukazují všechny etapy proměny hradu ve své historii. Hradní kostel, postavený v ranně románském slohu, stejně jako oltářní fresky, trojitá apsida a unikátní krypta bez podpěry byly postaveny v Lombardském slohu za časů královny Berthy.
Na poslední fotografii (i když to není moc vidět) si můžete vpravo všimnout Míši s Káťou, v podřepu je Hary a vedle něho Anna Michaela Heinigerová, dcerka paní Heinigerové. Ta sama by vydala na několik stránek, protože takové číslo se hned tak nevidí. Dále si můžete prohlédnout fotografie z interiérů.
Zámek je otevřen od velikonoc do poloviny října, v pondělí od 14 do 17 hod., jinak od 10 do 17 hod., od července do poloviny srpna do 18. hodin. Vstupné činí 5 CHF.
Ze zámku jsme pokračovali podél jezera Thunersee zpět k Interlakenu. Zajeli jsme se ovšem podívat alespoň ještě na kraj jezera Brienzersee do městečka Bönigen. Toto městečko nám doporučila paní Heinigerová pro svoji osobitou architekturu. Ačkoliv prospekty slibují křišťálově čistou vodu, na kraji jezera u města to ke koupání příliš nelákalo. Ale jinak je to opravdu celkem příjemné městečko.
