Hitparáda vtipů
251. | Babka vletí na WC pro muže a právě odtud odchází kancléř Schwanzenberg a taktně ji upozorní: "Ale babi, tady je to jen pro pány." Babka odpoví: "A co chudoba, ta se má posrat?" |
|
252. | Jde takhle chlápek po městě a má triko s nápisem NESNÁŠÍM CIKÁNY. Vidí ho cigi, jde blíž...a ptá se ho: "Co to máš na tom triku?" Chlápek se na něho křivě podívá a říká: "To je první věc, která mě na vás sere, neumíte číst." Cigán hned volá: "Hej Dežo, Laco pojďte sem. Bude férovka. Jemu je třicet, nás je třicet." A chlápek na to: "To je druhá věc, která mě na vás sere, když se chcete bít, musí vás být přesila." Tu se cigán už doopravdy naštve a vytáhne na chlápka nůž... A chlápek klidně odpoví: "A to je třetí věc, co mě na vás sere. Taháte nože tam, kde se bude střílet." |
|
253. | Jdou tři želvičky po poušti a mají hroznou žízeň. Po roce cesty najdou kelímek. "Holky, nemá cenu ho brát, stejně nemáme co pít." Po dalších třech letech cesty konečně dojdou k oáze, kde je krásné jezírko. "Holky, teď by se nám hodil ten kelímek. Budeme losovat, která pro něj dojde." A tak losujou. Ta, která prohraje, říká: "Tak já pro něj dojdu, ale nesmíte se napít dřív, než přijdu!" "Slibujeme," řeknou zbývající dvě želvičky. Po šesti letech se želvička stále nevrací. "Kdo je tak dlouho? Už by tady měla být zpátky. No, počkáme ještě půl roku." Po dalším půl roce: "Kašlem na to, jdem se napít." Když tak ty dvě pijou z jezírka, vykoukne z křoví ta třetí a říká: "Když si teda nevěříme, tak já nikam nejdu." |
|
254. | Hádá se takhle jeden Američan s Čechem, jestli je trabant auto nebo ne. Čech se naštve, sedne do tráboše, zabouchne dveře, popojede
dopředu, popojede dozadu, udělá pár koleček a pak se teprve rozjede. Američan na to kouká a povídá: "Dobře, už ti věřím. Je to auto, jezdí to, ale co měly znamenat ty manévry na začátku?" "Ale, přibouchl jsem si do dveří pampelišku, nešla utrhnout, tak jsem ji musel ukroutit." |
|
255. | Přijde chlápek do cukrárny a objedná si rakvičku a indiánka. Prodavačka ho obslouží, chlápek hodí indiánka na strop a rakvičku zadupe do
země. Poté si objedná znovu rakvičku a indiánka. Indiánka opět hodí na strop a rakvičku zadupe do země. Když už je objednávek víc než dost, prodavačka to nevydrží a zeptá se: "Pane, nejste vy náhodou od železnice?" "Ano, jak jste to poznala?" odpoví muž. "Že před obchodem parkuje lokomotiva." |
VLK |
256. | Na 40 metrů vysoké plošině stojí dva organizátoři a dole na betonu leží rozplácnutej skokan. Jeden organizátor říká tomu druhému: "Člověče, to nechápu. Měl o 20 procent víc lana za stejnou cenu, tak proč teď tak řve?" |
|
257. | Jsou ve vlčí hospodě vlci, chlastaj pivo, a je taková vlčí pohoda. Najednou vtrhne do hospody zajíc a zařve: "Kdo je tu frajer, ať se zvedne!" Nezvedne se nikdo. "Tak mi všichni dáte kačku!" Všichni vlci dají kačku. Druhý den jsou zase vlci v hospodě a vtrhne tam zajíc. Opět: "Kdo je frajer, ať se zvedne." Zase nikdo. "Tak mi dáte zase všichni kačku!" Všichni vlci dají kačku, a když zajíc odejde, jeden vlk se zvedne a povídá: "Chlapi, přece jsme vlci, a je nás víc, příště se všichni zvednem!" Vlci souhlasí...Další den zase vtrhne do hospody zajíc a zařve: "Kdo je tu frajer, ať se zvedne!" Všichni vlci se zvednou a najednou vletí do dveří medvěd a zařve: "Frajeři to mají za bůra, vostatní za kačku!" |
|
258. | Ve vlaku cestuje skupina inženýrů a manažerů. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů křičí: "jde průvodčí" a všichni inženýři se nacpou do jednoho WC. Průvodčí zkontroluje jízdenky manažerům a vidí, že dveře na WC jsou zamknuté. Zabouchá: "jízdenku prosím". Z WC se pode dveřmi vysune jízdenka, průvodčí ji cvakne, strčí zpátky, poděkuje a spokojený odchází. Na zpáteční cestě mají manažeři jen jednu jízdenku, ale světe div se, inženýři nemají žádnou. Jeden z manažerů zakřičí: "jde průvodčí" a všichni manažeři se utíkají schovat na WC. Inženýři trochu pomaleji odchází do dalšího WC. Poslední inženýr, dřív než se schová, zabouchá u manažerů: "jízdenku, prosím".... Pointa: Manažeři často používají inženýrská řešení bez toho, aby jim rozuměli. |
Petra Mizerová |
259. | Soudce vejde do sálu, bouchne kladívkem a povídá: "Než začne přelíčení, musím vám oznámit jednu věc. Obhájce mi zaplatil 300 000, abych rozhodl v jeho prospěch. Žalující strana mi zaplatila 200 000, abych rozhodl v její prospěch. Abych učinil proces spravedlivým, vracím obhajobě 100 000." |
|
260. | Slepý, hluchý a vozíčkář se dozvěděli o kouzelné studánce, která uzdravuje nemoci a hned, že se k ní vypraví. Nejprve slepý nabere vodu do dlaní, protře si s ní oči a zajásá: "Sláva, já vidím" Hluchý si vodou protře uši a začne křičet: "Já slyším, já slyším" Vozíčkář vjede do vody a rovněž zajásá: "Je, já mám nový galusky!" |
|
261. | Přijde takhle koktavý do metra a ptá se jednoho cestujícího: "Ko ko ko kolik je ho ho ho hodin p p pros s s s ím v v vás??" Cestující mlčí a mlčí a tak pán se zeptá jiného a pak odejde. Načež ostatní se ptají toho tichého: "Proč jste mu, chlape, neodpověděl??!!" "B b bál js js jsem se, že mi rrr ro zbi bije hu hu hubu." |
|
262. | Sestřička veze dědu do nemocničního pokoje, když si děda všimne čísla pokoje: "Ježíšmarja, čtrnáctka, to je ten pokoj, kam dáváte
nevyléčitelné případy..." Sestřička dědu chlácholí: "Ale dědo, co to povídáte, tady jsou přece samé lehké případy. Podívejte, tamhleto je slepák, ten jde zítra domů, tohleto jsou žlučové kameny - víte dědo, já bych vám to neměla prozrazovat, ale ty nevyléčitelné případy se dávají na šestnáctku, ne na čtrnáctku." V tom přijde vrchní sestra a povídá: "Dědo, kam vás to šoupli, vy patříte na šestnáctku!" |
|
263. | Už jste slyšeli o tom, jak jeden terorista unesl letadlo plné právníků a vyhrožoval, že každou hodinu jednoho pustí, jestli nebudou splněny jeho požadavky? | |
264. | Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vytelefonoval na letišti
zapůjčení malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cessna a v ní
seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá: "Tak honem do vzduchu!" Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká: "Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů." "Proč?" zeptal se nervózně pilot. "Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky." Po krátké pauze pilot povídá: "Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?" |
|
265. | Ptá se bača ženy: "Ty, žena, ten baran je nějaký smutný, nezabijeme ho?" "No keď myslíš, že ho to rozveselí..." |
|
266. | Víte, že životní úroveň důchodce v Karlových Varech je přibližně stejná jako životní úroveň důchodce v New Yorku? ??? Oba si mohou koupit za svůj průměrný měsíční důchod zpáteční letenku do Prahy! |
|
267. | Mám si dát ještě jednu, nemám si dát ještě jednu. Hlava říká že ne, žaludek říká že ano. Hlava je moudřejší než-li žaludek. Moudřejší ustoupí. Pane vrchní! Ještě jednu. |
|
268. | Paní Nováková šla po náměstí a potkal ji kněz: "Jak se máte, paní Nováková, neoddával jsem vás před dvěma lety?" "Ano otče, byl jste to vy. Mám se dobře." "A co nějaké ratolesti, už máte?" "Bohužel ještě ne, otče." "Jedu příští týden na konferenci do Vatikánu, tak tam za vás zapálím svíci." "Děkuji mnohokrát, otče" Minulo několik
let a potkali se opět. Kněz se ptá: |
|
269. | Smutný pán v baru upíjí černou kávu a svěřuje se svému příteli: "Tak si představ. Já ty svý sehnal ložnici ze švédský břízy, obývák z kanadského javoru a vrátím se ze služební cesty a najdu doma chlapa z Český Lípy." |
|
270. | Bojovník z Japonska vyzve představitele USA, Ruska a Česka na souboj. První jde na řadu Američan, ale za 20 sekund leží na zemi. Japonec
se ukloní a říká: "to je od nás z Japonska, ukázka juda". Druhý jde Rus, ale také po 15 sekundách se válí po zemi. Japonec se zase ukloní a říká: "to je od nás z Japonska, ukázka suma". Poslední jde Čech. Za 10 sekund se Japonec válí v krvi na zemi a Čech mu na to říká: "to je taky od vás z Japonska - to je hever z mazdy". |
|
271. | V samoobsluze tlačí mladý otec vozík s potravinami a vřískajícím děckem. Muž téměř něžně opakuje: "No tak, Alberte, klid. Klid a žádné
scény. Uklidni se Alberte..." Nachomýtne se k tomu nějaká pedagogická odbornice a s uznáním povídá: "To je dobře, že s tím dítětem mluvíte jako s dospělým. Takhle Albert vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka." Na to otec: "Paní, mýlíte se. Já jsem Albert!" |
|
272. | Pacient: Kolik by stálo vytržení jednoho mého zubu? Zubař: 2000 korun. Pacient: 2000 korun za pár minut práce? Zubař: Jestli chcete, můžu vám ho vytrhávat velmi pomalu. |
|
273. | Přijde zákazník k holiči, posadí se na křeslo a povídá: "Chtěl bych to takhle: Jednu kotletu nechat do půli tváře, druhou celou vyholit. Nahoře to ostříhejte, aby to trčelo přímo nahoru a nedalo se to česat a vzadu mi vyholte pár míst až na kůži." "Pane, takhle vás ostříhat nemůžu!", povídá holič. "Jak to že ne? Minule jste mě takhle ostříhal!" |
|
274. | Za hospodářské krize bylo všechno na příděl a byly přísné kvóty na veškeré potraviny. Kohn a Mayer chovali husy a načerno je prodávali.
Kohnovi se dařilo, Mayerovi vůbec ne. Mayer jednou přijde za Kohnem a povídá: "Poslouchaj, Kohn, jak to, že jim jde kšeft a mně ne? Jak se lidi o nich dozvěděj?" "Ale Mayer, to je strašně jednoduchý - každej tejden mám v Národní politice inzerát - a dveře se u mě netrhnou!" Mayer si tedy také podá inzerát - Alfons Mayer, prodej hus po Kč 200 - ale hned druhý den jsou u něho financové, všechno mu seberou a ještě musí zaplatit tisíc korun pokuty. Kohn na to kouká mezi dveřmi a pak povídá: "Teda Mayer, voni jsou úplnej mešuge! Takhle na plnou hubu vytroubit, že prodávaj husy, když se to nesmí. To se pak nesměj divit, že jsou plajte!" "Ale Kohn, vždyť říkali, že si sám dávaj každej tejden inzerát..." "No jo, ale na to musej jít chytře - v tom mým inzerátu totiž stojí: Včera jsem ztratil na Wilsonově nádraží 200 korun. Poctivý nálezce obdrží jako odměnu vykrmenou husu. A to by nevěřili, Mayer, každej den tu mám tak deset, patnáct poctivejch nálezců!" |
|
275. | "Jean, mám chuť si vyjet na lov. Lord Cheltenham v klubu vychvaloval, jak příjemná je to zábava, tak to také zkusím." Sluha připraví zbraně, přichystá koně a smečku psů a lord vyrazí na hon. Vrátí se asi za hodinu, tváří se nad míru spokojeně a říká: "Jean, opravdu výtečná zábava! Jen příště připravte více psů, došli mi příliš záhy!" |
|
276. | "Halo, je tam rádio? Prosím Vás, já jsem dnes našla peněženku a bylo tam 22 000 korun, 300 dolarů a 108 marek. Taky tam byla adresa: Pavel Konečný, Polívkova 5, Olomouc. Nechte mu prosím vás zahrát písničku..." | |
277. | Do Prahy přijel jeden žurnalista, který byl věčně švorc. V kapse žmoulal dlouhý seznam svých známých, které hodlal pumpnout. Na prvním
místě byl uhlobaron Petchek - který moc rád četl jeho práce a byl jeho příznivcem. Bez okolků se na něj obrátil: "Podívaj se, pane barone, já jich tu mám na prvním místě, že by mi určitě půjčili tisíc korun." Petchek mu říká: "No tisíc korun vám nepůjčím, ale že jste to vy, tak pětset ano" - a podává mu bankovku. Žurnalista ji tak převrací v ruce, podrbe se na hlavě a pak povídá: "Tak teď fakt nevím, pane barone - dlužej pětset voni mně, nebo já jim?" |
|
278. | Budí komorník ráno lorda a takto mu oznamuje, že v Londýně je povodeň. Otevře dveře, ustoupí stranou a ohlašovacím tónem praví "Vaše lordstvo, Temže". | |
279. | "Tak, pane Thompsone, tady jsou boty, které jste si objednal pro vaši novou polární expedici. Doufám, že jste byl spokojen s botami naší
firmy při vaší poslední úspěšné výpravě?" "Ano, jistě. Byly to nejlepší boty, které jsem kdy na svých výpravách jedl." |
|
280. | Po jednom velkém výpadku proudu si povídají dva policisté: "Představ si, seděl jsem dvě hodiny ve výtahu." "To nic není. Já musel celou tu dobu stát na eskalátorech." |
|
281. | "Pane řidiči, vy jste pil!" "To není pravda, pane policajt, Bůh je svědek!" "To se uvidí, vystupte si oba!" |
|
282. | Policisté dostanou vysílačky a už jdou po městě, v tom v jedné zachrčí a ozve se hlas. Policista se ptá druhého: "Co mám dělat?" "No přece zmáčkni knoflík a řekni - příjem - jako ve filmu." Policista zmáčkne knoflík a řekne: "4200 hrubého." |
|
283. | Policajt zastaví řidiče a povídá mu: "Poslyšte, jak to, že za bílého dne svítíte těmi heligony, co?" "Myslíte snad halogeny" odpoví řidič. "Víte co", říká policajt, "vystupte si, když jste takovej suvenýr". |
|
284. | Které mléko je nejlepší? ??? Mateřské, pro jeho sympatické balení. |
|
285. | "Ty, Martine, jak to děláš, že tvoji poštovní holubi při závodech vždycky zvítězí?" "Zkřížil jsem je s papoušky, takže když zabloudí, umí se zeptat na cestu!" |
|
286. | Jaký je rozdíl mezi švýcarským, francouzským a českým důchodcem? Švýcarský důchodce ráno vstane a jde se projít do hor. Francouzský důchodce ráno vstane, nají se a jde si zahrát petant. A český důchodce ráno vstane, vezme si švýcarský lék, francouzské hole a jde do práce. |
|
287. | Píše se rok 2003, rok vítězného tažení operačního systému Mickeysoft Windows CE do našich obýváků, kuchyní i ložnic a už i my máme doma
několik zařízení nové generace. Po cestě z práce domů jsem dostal chuť na hranolky a koupil si jich pytlík, těšíc se na dobrou večeři. Příprava měla
být snadná a jednoduchá - naše fritéza je vybavena poslední verzí operačního systému, pochopitelně včetně pěti nejdůležitějších softwarových
záplat. Osud tomu však chtěl jinak. Položil jsem pytlík s hranolkami na linku, zapnul přístroj pomocí tlačítka "Zažehnout" a už po necelých třech minutách (můj osobní rekord, měl jsem skutečně hlad) a dvou resetech (znáte to, klasický trojhmat Ctrl+Alt+Hranolek) jsem z menu vydoloval program fritování. A krucis, v tom spěchu jsem zapomněl odpojit friťák z lokálního Mickeysoft Kitchenetu. Ta mrcha to stihla, spojila se s ledničkou a zahlásila: "Jste si jist, že chcete fritovat hranolky, když v lednici žádné nemáte?" a nabídla mi tlačítka "Ne" a "Storno". S odevzdaným povzdechem vkládám hranolky do ledničky, zavírám dveře, čekám pět vteřin až blikne zelená kontrolka, signalizující aktualizaci databáze potravin v Kitchenetu a vytahuji pochoutku zpět. Po dalším startu už fritéza neprotestovala a na jejím displeji konečně naskočil známý "Průvodce fritováním". Pravda, těsně po záruce přestala fungovat vestavěná váha a hned po ní se odebral do věčných lovišť i scanner, takže mne čekaly kroky "Nakreslete typický tvar hranolku", "Zadejte počet hranolků" či "Určete délku nejdelšího a nejkratšího hranolku", ale na to už jsem byl připravený - odhad mám skvělý a navíc jako jediný z rodiny celkem obstojně kreslím, takže napůl syrové a napůl spálené hranolky jsme měli zatím pouze dvakrát. Mnohem větší obavy jsem měl z neblaze proslulé databáze olejů. Svoji drahou ženu jsem už sice naučil kupovat na její vkus poněkud předražené flašky s logem "Mickeysoft Kitchen 2000 compatible", ale jeden nikdy neví, zrovna včera jsem ve špajzu zahlédl novou láhev Lukany a nebyl jsem si jist, zda se nejednalo o nějakou levnější noname verzi...Bohužel mé tušení bylo správné a na displeji se proto vynořila obávaná hláška "Neočekávaná chyba při detekci oleje, aktualizujte prosím seznam ovladačů a spusťte průvodce fritováním znovu." Ještě že olej byl v novém balení, které mívá ve špuntu mikročip s ovladačem. Špunt, proboha, kde je ten špunt?! Určitě bude v šuplíku. V šuplíku bylo mnoho špuntů, máme moderní domácnost... Po deseti minutách, kdy jsem na snímač fritézy přiložil dva tucty mikročipů ve vršcích ze sirupu, moštů, piv a minerálek jsem propadl totální beznaději. Pravda, jeden z moštů označil Mickeysoft Fritéza CE za kompatibilní s obecným rostlinným olejem, ale po loňské zkušenosti s kuřecími prsíčky na octu už má důvěra v odhady fritézy značně poklesla. Vypnul jsem proto strojek jak jinak než pomocí tlačítka "Zažehnout" a hladově si namazal osvědčený chleba se sádlem. Domácí sádlo bez identifikačního čipu máme od rodičů a starý nemoderní nůž jsme naštěstí ještě nevyhodili. I když, při vytahování sklenice se sádlem z ledničky se mi na její dvířka promítla za zvuku rolniček reklama na nový kráječ na chleba kompatibilní se sadou Mickeysoft Kitchen 2000. Prý mimo krájení umí navíc vyřezávat betlémy z překližky... |
|
288. | Kdepak hovězí jazyk, to já nemůžu. Nemůžu jíst něco, co mělo nějaký tele v hubě. Pane vrchní, víte co? Přineste mi radši vajíčko! | |
289. | "Tatíí, co to je?" "To jsou modré blůmy." "A proč jsou žluté?" "Protože jsou ještě zelené." |
|
290. | Dědečku, co tady tak sedíte venku bez kalhot? Včera jsem tady seděl bez košile a ztuhla mi páteř. S těma kalhotama, to byl babiččinej nápad. |
|
291. | "Mám šťastné číslo pět. Narodil jsem se 5.5. 55. Jmeniji se Josef Pátý, žiji v 5. patře, mám 5 dětí. Na dostihy jsem jel busem
č. 5, vsadil jsem na koně č. 5 55.555,- Kč." "A vyhrál jste?" "Ne, kůň doběhl pátý." |
|
292. | Uvaděčka upozorňuje v divadle známého: "Víte, je to nepovedená hra. Radím vám, abyste po druhém jednání odešel." "Proč právě po druhém jednání?" "Protože po prvním je u šatny ohromný nával." |
|
293. | V džungli zabloudí Francouz, Angličan a Čech. Chytí je domorodci a náčelník jim říká: "My už sice lidi nežereme, ale máme tady zlého lva lidožrouta, no a to víte, nás je málo, tak vás obětujeme. Ale protože jsem lidumil, máte před smrtí každý jedno přání." Angličan: "Chci krásnou ženskou" - dostal ji...a pak se po něm lev jen olízl. Francouz: "Chci dobré jídlo" - najedl se a pak se po něm lev jen olízl. Čech: "Já chci dvě perfektně vychlazená Plzeňská piva." (Trvalo to sice 14 dní, než mu je sehnali, ale pak to stálo za to.) Čecháček piva vymlaskl, domorodci ho strčili ke lvovi a ... Lev si k němu dvakrát čichl, třikrát se olízl a lehl si vedle něho. Domorodci chvilku koukali a pak ho začali oslavovat jako šamana. Když skončily oslavy, náčelník se ho zeptal: "Ty, Pepo, jak jsi to vlastně s tím lvem dokázal?" "Poslyš, náčelníku, UŽ JSI VIDĚL PLZEŇÁKA PO DVOU PIVECH SEŽRANÝHO?" |
|
294. | "Konečně jsem přišla na to, jak z muže vytáhnout peníze," vychloubá se jedna žena přítelkyni. "Včera večer jsme se hádali a já jsem mu řekla, že se vracím k matce. Dal mi na cestu." | |
295. | Na venkově: Na silnici mezi lány polí se zastaví škodovka, ještě třikrát škytne a chcípne. Naštvaný řidič vyleze z vozu, otevře motor a zkouší do všeho ťukat a tahat za cokoliv, protože tomu vůbec nerozumí. V tom proběhne okolo bílý kůň, zastaví se a směrem k řidiči suše prohodí: "To bude rozdělovač." a zase odběhne pryč. Řidič tupě zírá s otevřenými ústy, stále nemůže uvěřit. Pak mávne rukou a zkusí vyčistit ten rozdělovač. Chytne klíček v zapalování - a auto naskočí. V nejbližší vesnici si dává v hospodě oběd a nedá mu to a popíše vrchnímu příhodu. Vrchní reaguje: "Ale to máte zpekla štěstí. Von tady pobíhá ještě černej kůň a ten tomu vůbec nerozumí..." |
|
296. | Dvě blondýnky jdou po ulici, když jedna z nich zahlédne na chodníku ležící pudřenku. Sebere ji a otevře, podívá se do zrcátka a říká: "Ta osoba vypadá povědomě..." Druhá na to - půjč mi to, já se podívám. První jí tedy podá pudřenku, druhá se do ní podívá a povídá: "Ty seš ale tupá, to jsem přece já." |
Neviditelný pes |
297. | Blondýnka podezřívá svého přítele z nevěry. Jde a koupí si revolver. Neočekávaně se vrátí do bytu, kde najde svého přítele s rusovlásou. To
ji skutečně rozčílí. Sáhne do kabelky, a jak vytahuje zbraň, dostane výborný nápad, a přiloží si ji ke spánku. Její přítel vykřikne: "Miláčku, nedělej to!" Ona odpoví: "Zavři klapačku, ty seš druhej v řadě!" |
Neviditelný pes |
298. | Co řekla blondýnka, když jí její doktor oznámil, že je těhotná? "Je to moje?" |
Neviditelný pes |
299. | Rozložitá blondýna sedí před zrcadlem a povídá: "Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je na světě nejkrásnější?" Zrcadlo jí odpoví: "Uhni, nevidím." |
Neviditelný pes |
300. | Silně podnapilý policista sedne do taxíku a chce dovést na Hlavní nádraží. "Ale vždyť jsme u Hlavního nádraží!" "Hele, nekecej a dovez mě na Hlavní nádraží." Taxikář teda nastartuje a kousek s ním popojede. "No vidíš, že to jde. To máš plnou hubu keců, a pak jsme tady za chvilku. Dej si bacha, abych ti příště nenapařil pokutu za rychlou jízdu!" |