16. den - 21.8.
Ráno jsme tedy vyrazili (samozřejmě až na Markétu) dobýt horu. Podle mapy měla cesta trvat asi 4 hodiny.
Museli jsme vystoupat z tábořiště (asi 1100 m n.m.) do výšky 2469 m n.m. Počasí nám opět příliš nepřálo a bylo zcela zataženo, takže jsme z okolních hor příliš neviděli. Cestou jsme narazili na školní výlet, který se utábořil právě kilometr od tábořiště. Na horu jsme dorazili po dvou hodinách a pětačtyřiceti
minutách. Narazili jsme tam na kluka s holkou z Německa, kteří byli na Němce velice sympatičtí. Nechali jsme se od nich vyfotit pod českou vlajkou, což je natolik nadchlo, že jsme je pod ní museli rovněž vyfotit. Až to prý ukážou doma, budou všichni notně zmateni, kde to vlastně byli. Jak jsem již naznačil, výhledy se prakticky nekonaly, což můžete z následující fotky posoudit.Na vrcholu byla i chajda, ve které se na čestném místě vyjímala i česká vlajka. Rovněž čeština se tu dostala mezi světové jazyky...
Původně jsme chtěli pokračovat dál přes ledovec a udělat si takové kolečko, vzhledem k počasí jsme se ale vraceli stejnou cestou, protože bychom stejně nic neviděli.Abychom využili naši výbavu na ledovec, udělali jsme foto, jak by to asi vypadalo. Na dalších dvou fotkách jsou pohledy do okolí, díky mlze toho ovšem mnoho vidět není. Na poslední fotce je ještě vidět naše tábořiště z výšky.
Při sestupu začalo poprchávat, což nás moc nezaskočilo, protože to jsme během výstupu zažili vícekrát. Nyní jsme to ale podcenili a tak jsme nakonec zmokli. Bylo to ovšem poprvé a naposledy, což vzhledem k rázu počasí považuji za úspěch. Navíc jsme se tu měli kde usušit.
Po vysušení, osprchování a povečeření jsme se vydali na cestu k jezeru Gjende, u kterého jsme na parkovišti také přespali.
